Úspěch nebo ferrari?

Kdo nebo co rozhoduje o úspěchu? Je nutné být úspěšný? Jaká jsou měřítka úspěchu? Když jsem si položil tyto otázky, začal jsem přemýšlet o tom, co to vlastně úspěch je. Jak to máte vy?

Mám spokojený život, děti jsou zdravé a daří se jim. Vydělávám dost peněz (subjektivní pocit). Mám hezký vztah se ženou. Ano, to je pro mě úspěch, ale je to už ono?

Pak jsem si uvědomil, že úspěch mám spojený s dobrým pocitem. Dá se dobrý pocit měřit? A často, když se u mě dostaví dobrý pocit, je to spojeno s úsilím, radostí, dotahováním a důsledností, pocitem naplnění.

Na trénincích, workshopech a seminářích na toto téma čas od času narazíme. Pro část lidi je největší úspěch spokojená rodina, další se realizují ve sportu. Někdo si splní sen pořízením červeného placatého Ferarri, jiný pomáhá postiženým dětem. O tom všem se bavíme s manažery, poradci, asistentkami.

Vžitá představa o finančním poradci - drahý oblek, auto, dům a hlavně mu nejde o klienty, ale o sebe- se rozpouští. Včera jsem se seznámil se zajímavou statistikou v kurzu následného vzdělávaní. Jde o pojistné podvody.

• 25% lidi má tendenci k pojistnému podvodu vždy.
• 50% když je příležitost 
• 25% lidi to nikdy neudělá (zdroj ČAP).

Co tím chci říct? Máme tendenci podléhat paradigmatům, vypouštíme kritické myšlení a fakta. Vážím si úspěšných lidí, když si "za úspěch mohou sami". Mám rád autencititu.
A respektuji odlišné možnosti i jiny pohled na štěstí a úspěch.

Moje dcera říká: ,,Tati, to nebudu jíst".
Ptám se: "Už jsi to ochutnala?"
A tak ....

Zbytek je na Vás.